Dne 6.1.2010 v 21:15 se uskutečnil 4. zápas Harcovské ligy týmu Duracell. Předcházela mu prohra všem jistě dobře známého týmu SK Neškrtnem si!, kteří si sice škrtli, ale bohužel to na výhru nestačilo, i když se Burák snažil co mu vlhký úbor dovolil.
Náš tým, značně vylidněn (Fífa si simuloval a výmluva ostatních nestojí ani za písmenko), byl nucen zápas proti týmu MISS3 odehrát v sedmi lidech (Érl, Koule, Radek, Rejmi, Vojči, Zdenda a Raki v bráně). Kluci se toho ale nezalekli, hodili na sebe oranžové dresy s králíčkem a od začátku byla vidět touha po výhře. I když se protihráči střídali o sto šest, na začátku osmé minuty nestačili zabránit rychlé přihrávce Rejmiho Érlovi a padl první gól.
Ač diváků byly v hledišti tři zadečky, odezva byla velmi slabá, ozýval se pouze potlesk největší fanynky (mé osoby ) a u našeho týmu byl zahlédnut uznalý úsměv vyřízeného Buráka, který doufejme jako podpora a ne záměrný rozptylovač zůstal a sledoval dění na hřišti za neustálého komentování situace vždy s jediným hráčem na střídačce. Netrvalo dlouho a již v deváté minutě s trošičku větší odezvou byl střelen náš druhý gól, opět Érl za asistence Zdendy. Velmi povedená práce.
Ani na počátku dvanácté minuty nebyla nouze o akci, zatímco MISS3 se ještě ani pořádně neprobrali z zřejmě pro ně nečekaného průběhu hry (z naší strany ale očekávaného s naprostou jistotou), Rejmi dal třetí gól zápasu. Érl nesměl chybět a připsal si alespoň asistenci.
Krásně vypadající stav 3:0 nám protivníci zhatili, když se nějakým nedopatřením trefil hráč Hašek (čas 11:34). Tento stav se do konce poločasu nezměnil.
Na druhou polovinu zápasu se Burák s neutichajícím úsměvem přesunul k mé osobě do hlediště. To ale neznamenalo, že bych přestala sledovat již vydatně potící se borce na hřišti. Naši králíčci s úžasným sex-appelem pokračovali ve střelbě gólů, zejména tedy opět Érl, který dal svůj třetí (týmový čtvrtý) gól v polovině čtvrté minuty a protože mu zřejmě hattrick nestačil, prosadil se naposledy svým čtvrtým (celkově pátým) gólem v čase 14:35. U obou jeho akcí v tomto druhém poločase mu asistoval Vojči. Zápas skončil naším jasným vítězstvím za stavu 5:1 a bujarého potlesku většiny přítomných. Kluci sice značně znaveni a vysíleni, zato nadšeni, si potřásli ruce s protihráči, sesbírali svých pár švestek a odebrali se na pivo.
Autorka: Lucinka Rojšlová, věrná fanynka